Mák setý

Papaver somniferum

HTS: 0,4-0,6 g
trať: II.
pH: 6,2-7,2
spon: 25x5 cm
klíčivost semen: 4-6 let
výsevek: 3 MKS/ha
datum výsevu: 20.3.
vegetační doba: 130 dní
počet rostlin na m2: 40-80
výnos: 0,6-1,7 t/ha

Mák je stará kulturní rostlina z čeledi makovitých (Papaveraceae) pěstovaná především pro semeno obsažené v tobolkách. Vzhledem k obsahu alkaloidů v rostlinách je nutné plochy větší než 1 ar registrovat. Mák je plodinou druhé trati, vyhovují mu strukturní hlinité až hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu a dobře zásobené vodou (řepařské a bramborářské oblasti). V počáteční fázi růstu není náročný na teplo (snáší mrazy až -8°C), ale je značně náročný na světlo. Díky pomalému počátečnímu růstu má mák nízkou konkurenční schopnost vůči plevelům. Nejžádanější jsou čistě modrá semena (sladká chuť např. odrůda Orbis) případně šedomodrá až šedá (nahořkle maková chuť např. odrůda Gerlach), bílá resp. hnědá semena mají oříškovou chuť (např. odrůdy Albín resp. Redy).

Příprava pozemku

Na podzim provedeme hlubokou orbu ideálně po okopaninách či leguminózách. Vzhledem k velikosti semene máku, je třeba věnovat velikou pozornost jarní přípravě pozemku. Ideální je prokypření do hloubky 5 cm současně s vytvořením pevného seťového lůžka. Nedostatečná příprava snižuje vzcházivost. Naopak rozprášení půdní struktury vede k tvorbě půdního škraloupu, na který je mák díky zvýšenému nároku na půdní vzduch velmi citlivý.

Výsev a ošetřování porostu

Výsev do hloubky 1-1,5 cm provádíme ve třetí dekádě března tzv. na vodu, jakmile podmínky dovolí zpracování půdy. Dříve bylo z technologických důvodů běžné setí na sníh (hustota výsevu drobných tmavých semen byla dobře vidět, dvojnásobný výsevek se ručně jednotil), v dnešní době dávají nejvyšší výnosy dubnové výsevy. Při teplotách půdy kolem 10°C klíčí mák pět dní, při teplotě 18°C tři dni. Při teplotách nad 20°C klíčí mák špatně. Nároky na vodu jsou až do kvetení vysoké, celkem za vegetaci mák potřebuje 250-350 mm vody.

Škůdci a choroby

Mšice maková (Aphis fabae) - způsobuje deformace rostliny svým sáním.
Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) - larvy vyžírají chodbičky v kořenech.
Krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba) - larvy vyžírají přepážky v makovicích.
Spála máku - choroba se projevuje tmavnutím, zaškrcováním krčků a následně ódujíráním rostlin. Hlavní příčinou je půdní škraloup.
Srdéčková hniloba - způsobena nedostatkem bóru.
Plíseň maková (Peronospora arborescens) - propuká při déletrvajícím vlhku, při napadení v počáteční fázi růstu rostliny zakrní, později jsou potaženy šedým hustým povlakem mycelia. Při napadení v pozdější fázi dochází k poškození růstového vrcholu a vzniku skvrn na listech opět s hustým povlakem mycelia.
Helmintosporióza máku (Helminthosporium papaveris) - nejnebezpečnější choroba máku, projevuje se padáním rostlin, později tmavohnědými skvrnami na listech.

Pěstované odrůdy

Doporučení

Hlavní pozornost je třeba věnovat jarní předseťové přípravě a výsevu.
V těžších půdách sejeme mělčeji.
V teplejších oblastech je možné ozimé pěstování máku, díky kterému dosáhneme vyšších hektarových výnosů i vyšší HTS.